Poloha vůči okolí

Památník je umístěn blízko státní hranice s Rakouskem, kudy se snažili dostat do svobodného světa stovky uprchlíků. Někteří za svoji snahu zaplatili životem a těm je památník věnován.

Text inskripce

Bernard Bass 1958, Karl Benedikt 1956, Tadeusz Bernard 1962, Edward Bilt 1964, Ladislav Černocký 1956, Mieczyslaw Aloyzy Drazkowiak 1956, Roman Dzidycz 1956, Gerhardt (Gerhard) Eisner 1952, Olga Fictumová 1953, Rudolf Fritz 1961, Marian Grabowski 1957, Josef Haluzický 1962, Pavel Hanák 1960, Leo Bačík 1950, Vladimír Vymětalík 1967, Josef Hesek 1955, Miroslav Horský 1958, Štefan Hroz 1960, František Jagoš 1971, Jan Junga 1954, František Gajda 1950, Marie Kaňová 1956, Karel Killer 1953, Arnošt Klenner 1962, Štefan Kreiger 1951, Josef Kutra 1984, Boleslaw Lipski 1963, Franciszek Majcherek 1964, Vladislav Malina 1985, Jan Medek 1964, Neznámý Muž 1955, Neznámý Muž 1955, Zdeněk Orlík 1964, Jan Pazourek 1954, František Prcín 1962, Pavel Procházka 1959, Jan Karol Romanczik 1961, Jan (Hans) Ruiner 1953, Jósef Sell 1958, Stanislaw Szczotka 1956, Zdeněk Šťastný 1951, Ludvík Duroň 1950, Otakar Králíček 1950, Josef Štelmák 1960, Josef Švajda 1963, Rudolf Vaculík 1951, Walter Wawra 1956, Helmut Wittek (Witek) 1958, Jan Zeman 1956, Antonín Žoalio (Žolio) 1953, Alfred Winter 1973, Johann Weiser 1973, Josef Heinrich 1956.

Celkový popis

Památník je tvořen padesáti třemi ocelovými stélami a každá je vysoká sedm metrů a obsahuje jméno a rok kdy byla oběť na hranici usmrcena.

Stupeň zachovalosti

dobrý

Okolnosti odhalení pomníku

Památník věnovaný obětem Železné opony na jižní Moravě.  Ing. Arch. Tomáš Pilař a Ladislav Kuba. Památník iniciovalo občanské sdružení Paměť. Památník byl odhalen 20.11.2014 při příležitosti pětadvacátého výročí listopadové revoluce v roce 1989. Slavnostního odhalení se zúčastnil předseda občanského sdružení Paměť Miroslav Kasáček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Roman Celý, starosta města Mikulova Rostislav Koštial a předsedkyně Konfederace politických vězňů České republiky Naděžda Kavalírová.

Pozdější osudy

Pomník je umístěn na Cestě svobody, která vede podél hranice s Rakouskem v místech bývalé Železné opony. Jedním z největších zločinů komunistického režimu bylo zadrátování hranic a zabránění vlastním občanům v odchodu ze země. Stovky lidí zemřeli zasaženi elektrickým prodem, který byl nainstalován v Železné oponě až do poloviny šedesátých tet, roztrháni psi, zastřeleni, utonuli při pokusu přeplavat hraniční toky či zemřeli výbuchy min či jiných nástražných zařízení. Právě tyto oběti pomník připomíná.

Současný význam

Pomník upozorňuje na dobu komunistické totality a připomíná oběti lidí, kteří se pokusili překonat Železnou oponu. U pomníku se pravidelně konají schromáždění a pietní akty a je hojně zmiňován v turistických průvodcích a regionálních tiskovinách jak v České republice, tak i v Rakousku. Několikrát byla zahájena conference týkající se komunistické totality právě u tohoto památníku. V roce 2015 získal památník Národní cenu za architekturu Grand Prix 2015 a čestné uznání v kategorii architektonický design.

Publikace, prameny, odkazy

https://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihomoravsky-kraj/breclav/3453-31264-pamatnik-obetem-zelezne-opony-stojici-u-mikulova-uspel-v-narodni-soutezi-architektu.html

http://www.pametnimista.usd.cas.cz/mikulov-pamatnik-obetem-zelezne-opony/

http://tretiodboj.sdruzenipamet.cz/index.php/cs/treti-odboj-na-jizni-morave/obeti-rezimu/zemreli-na-jihomoravske-casti-zelezne-opony/37-bacik-leo