Poloha vůči okolí

Pomník je situován na návsi obce Lhotka u Tasova, vedle kaple sv. Cyrila a Metoděje.

Text inskripce

Pamětní deska obsahuje vyrytý nápis v češtině: „V době vlády komunistického režimu byly v letech 1951–1952 bezdůvodně  potrestány rodiny místních zemědělců: – zabaven majetek a vystěhováni / č.p. 1 Rozmarýnovi / č.p. 2 Lysovi / č.p. 3 Rousovi / č.p. 4 Studenovi / č.p. 5 Rousovi / č.p. 6 Zezulovi – zabaven majetek / č.p. 7 Malachovi. Většina rolníků dostala také peněžité tresty a tresty odnětí svobody. Po roce 1989 byli všichni rehabilitováni. Tato deska nechť je věnována všem rolníkům, na nichž bylo spácháno stejné příkoří. Nepřipusťte vznik nové totality! Věnovala Obec Ruda a Obec Tasov“.

Celkový popis

Základem pomníku je dvoutunový kamenný blok z ořechovského dolu, na kterém je umístěna deska ze světlé mrákotínské žuly s rytým textem. Kamenické práce vykonal Zbyněk Zedníček. Materiál: žula. Rozměry: 1,5 m x 0,5 m.

Stupeň zachovalosti

dobrý

Okolnosti odhalení pomníku

Začátkem 50. let byli všichni větší sedláci z obce Lhotka u Tasova předvoláni k vykonstruovanému politickému procesu ve Velkém Meziříčí, kde byli odsouzeni pro neplnění tzv. dodávek k propadnutí majetku státu, vystěhování z okresu a zákaz pobytu v něm navždy, k odnětí svobody na 6 měsíců nepodmíněně a peněžité pokutě 40 000 korun. Odsouzeni byli Rudolf Rozmarýn (Lhotka 1), Marie Lysá (Lhotka 1), Metoděj Rous (Lhotka 3), František Studený (Lhotka 4), František Rous (Lhotka 5), Bohuslav Zezula (Lhotka 6). Josefu Malachovi byl zabaven majetek, ale vystěhován nebyl. Metoděj Rous č. 3 před vystěhováním zemřel. Paní Ludmile Rousové bylo povoleno se s dcerou odstěhovat do Koněšína. Polnosti připadly Státnímu statku Křeptov, stavení byla přidělena paradoxně násilně vystěhovaným rodinám z jiných vesnic, nebo zůstala prázdná a chátrala. Lhotka byla takto nejpostiženější obcí, a to nejen v okresním rozměru.

Památník byl odhalen 10. září 2011 při příležitosti 60. výročí zahájení místního politického procesu s tzv. kulaky a vystěhování jejich rodin ze selských usedlostí. Iniciovaly ho obce Ruda a Lhotka u Tasova. Pomník byl odhalen také péčí Asociace soukromých zemědělců ČR (ASZ), která navazuje na selskou tradici a snaží se o uchování památky na postižení příslušníky tohoto stavu. Při příležitosti odhalení památníku byla v obci uspořádána plenérová výstava dobových dokumentů a fotografií. Součástí slavnostního odhalení pomníku byla rovněž mše svatá a žehnání pamětní desky P. Pavlem Krylem. Při příležitosti odhalení pomníku vydala ASZ román Františky Kolářové Síla naděje zachycující kolektivizace venkova na Českomoravské vrchovině.

Pozdější osudy

Připomíná místní selské traduce a represe proti sedlákům v období komunistického režimu.

Současný význam

Jedná se o místo lokální paměti, které však zároveň překračuje rozsahem připomínané represe repregionální význam.

Publikace, prameny, odkazy

http://www.pametnimista.usd.cas.cz/lhotka-u-tasova/

https://www.obecruda.cz/upload/40/27/historie-lhotka.pdf

http://www.tasov-tr.cz/assets/File.ashx?id_org=16510&id_dokumenty=23620

BLAŽEK, Petr – JECH, Karel – KUBÁLEK, Michal: Akce „K“. Vyhnání sedláků a jejich rodin z usedlostí v padesátých letech. Studie, seznamy a dokumenty. Pulchra, Prague 2010.

BLAŽEK, Petr: Počty nuceně vystěhovaných selských rodin v Československu 1948–1960. In: ROKOSKÝ, Jaroslav – SVOBODA, Libor (eds.): Kolektivizace v Československu. ÚSTR, Prague 2013, s. 229–243.

JECH, Karel: Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy. Vyšehrad, Praha 2008.

Štindl, Martin: Nucené vystěhování tzv. kulaků z okresů Velké Meziříčí a Velká Bíteš v padesátých letech 20. století. In: Západní Morava, roč. 13, (2009), s. 226-266.